4. srpen 2010

„Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti,“ povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně...

Dva bývalí vězni z koncentračního tábora v Dachau se po letech setkají. Dosud se nedokázali však zbavit těžkých psychických traumat z válečných útrap.

Komediální příběh o trpké chuti úspěchu. Jedna malá kariéra přizpůsobivého mladého muže. Film vznikl navzdory dramaturgickým plánům. Za sdružené náklady na několik kameramanských cvičení vznikla zdařilá celovečerní komedie, která měla a stále má co říci. Diváci se o tom mohli přesvědčit až v říjnu 1990. P. Nýdrle se uchytil v USA a M. Vadas se i přes starosti s dědictvím po dědečkovi nepřestal věnovat filmové publicistice a dokumentu.

Přepis Hrabalovy autobiograficky laděné předlohy sice naznačuje určitou poetičnost, hájí naivismus jako životní princip, avšak zasazení do libeňské periferie 50. let je příliš povrchní, zúžená na neškodné bohémství. Ani postižení skutečných postav (byť pánové Hrabal, Bondy a Boudník nejsou přímo jmenováni) není nijak oslnivé, jakkoli žijí tak říkajíc mimo reálný časoprostor, oddávajíce se svérázným diskusím o umění a životě.

Mladý vynálezce přijde na to, jakým způsobem se dají vyrábět umělé bytosti.

Třetí posezení u vína, tentokrát s počítačem. Film MLADÉ VÍNO byl natočen v přímé závislosti na divácky úspěšné předchozí dva: "Bouřlivé víno" a "Zralé víno". V komediálně laděném příběhu je důležitým aktérem počítač, kolem kterého se vlastně točí všechny události. Je spolehlivý, výkonný, ale nevyužitý. Jeho další budoucnost je tedy v rukou těch, kteří s ním zatím neumějí zacházet.

Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít. Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu.

V 70. letech vznikla série volně návazných příběhů z pravěku podle předloh Eduarda Štorcha, jenž toto dávné období s úspěchem popularizoval. Předurčenost mládeži však vedla k jistému zdětinštění, romantický náhled předem vyloučil drsnější věrohodnost. Převažuje svého druhu vzdělávací poloha, která přibližuje nejdůležitější životní aktivity pravěkých lidí, kteří ovšem místy vyhlížejí jako oživlý muzejní exponát. Napínavé příhody, které prožívají dva přátelé, odvážný mladík Havranpírko a zkušený, moudrý lovec nazývaný Sokol, se v tomto snímku vlastně uzavírají, předcházejí jim filmy Osada Havranů a Na Velké řece.

V jednom malém městečku se koná obligátní “Železná neděle" - děti sbírají šrot a smolař Franta objeví drátěný hlavolam, který plní všechna přání. Při jeho používání se ale dostane do konfliktu jak se svými vrstevníky, tak i s představiteli společnosti dospělých. Protože Franta sám neví, co chce - ještě před nalezením hlavolamu těkal mezi desítkami zájmů - musí logicky o své kouzlo přijít.