30. srpen 2010

Znepřátelené špionážní agentury ze všech koutů Evropy vysílají své nejlepší muže do Prahy, kam přilétá proslulý svůdce žen Cyril Juan Borguette alias agent W4C. W4C má za úkol vyhledat špionku Alici a zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Situaci ovšem neustále komplikuje zmatený pan účetní Foustka, vybraný pražskou tajnou službou pro nedostatek skutečných špionů.

Druhá část dvoudílného velkofilmu o účasti mezinárodního komunistického hnutí ve druhé světové válce.

Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství.

Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením "reality" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa.

Film podle stejnojmenného románu spisovatele Jaroslava Havlíčka vypráví tragický příběh dívky, stárnoucí v dusném prostředí českého maloměsta na přelomu 19. a 20. století, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše.

I počátkem 90. let vznikaly filmy dnes zcela zapomenuté. Patří mezi ně i Parta za milión, která se snažila navázat za tradici dětských příběhů. Obohatila se kriminální zápletkou o poštovní loupeži, která se však udála jen z legrace - a tudíž se vlastně nic nestalo. Výchovné tendence jsou sice záměrně potlačeny, avšak mírně cynický nadhled postrádá aspoň špetku nápaditosti a zábavnosti.

Už celovečerní debut Věry Šimkové-Plívové prozrazuje bezpečné zvládání dětských herců, kteří před kameou působí zcela uvolněně. Příběh zachycuje jeden prázdninový den v hlavním městě: nadšený chovatel si vezme domů všechna zvířátka ze školního koutku živé přírody, avšak nepočítá s tím, že rodiče budou s takovým činem málo nadšení - a ještěže východisko z nouze nabídla podnikavá Káťa, která si zvířata převezme. Jenže ta využijí chvilky nepozornosti a rozutečou se.

Hudební komedie o tom, jak lze zpříjemnit řadě studentů tak nezáživný vyučovací předmět, jakým je již tradičně matematika. Kolektivní sen přičaruje třiceti studentkám z mimopražského gymnázia nového profesora Ludolfa, mladého a sympatického muže, který však k jejich úděsu nekompromisně trvá na tom, že je matematiku naučí. Dívky zkoušejí všechno možné, aby se matematického fanatika zbavily. Studentky, které by v něm raději viděly některého ze svých oblíbených zpěváků, se přísnému učiteli dlouho pokoušejí vzdorovat, ovšem jen do té doby, než Ludolf mimoděk objeví novou vyučovací metodu, jak jim prostřednictvím moderních písniček exaktní vědu zpřístupnit. Od té chvíle se na hodinách jenom zpívá. Zhudebnělá Pythagorova věta pak už nikomu nedělá potíže. Zábavné a přitažlivé snové studium však záhy končí návratem do strohé skutečnosti blížící se maturity a neznalosti studentek.

Lidé mohou být na ledasčems závislí, třeba na vysoce kalorickém jídle. Jenže boj s nadváhou i přejídáním často bývá marný, takže nešťastníkům nezbude nic jiného než hubnout pod vedením odborníků - a ani jim nevadí, že poměry v příslušném sanatoriu jsou značně despotické a ponižující. I když by se při hodně dobré vůli nechaly vypozorovat určité metaforické prvky, nahořklá komedie, vyžívající se v naivistické stylizaci, nechce být nakonec ničím jiným než zábavným počinem.