22. srpen 2010

V blízké budoucnosti, kterou byl pro tvůrce přelom tisíciletí, se odehrává mysteriózní, tajuplný příběh. Otec v něm vypráví svému synovi podivuhodné zážitky ze svého dětství - o kocouru Odysseovi, ale zejména o setkání s mimozemskou civilizací. Dnešní diváky snad zaujme úsměvná naivita, s jakou byla před třemi desetiletími vylíčena doba, kterou nyní prožíváme.

Film podle stejnojmenného románu spisovatele Jaroslava Havlíčka vypráví tragický příběh dívky, stárnoucí v dusném prostředí českého maloměsta na přelomu 19. a 20. století, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše.

Znepřátelené špionážní agentury ze všech koutů Evropy vysílají své nejlepší muže do Prahy, kam přilétá proslulý svůdce žen Cyril Juan Borguette alias agent W4C. W4C má za úkol vyhledat špionku Alici a zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Situaci ovšem neustále komplikuje zmatený pan účetní Foustka, vybraný pražskou tajnou službou pro nedostatek skutečných špionů.

Černá komedie s Vlastimilem Brodským v roli geniálního vynálezce vypráví o tom, co se může přihodit, když dvě mladé chytré a hlavně krásné ženy věnují všechnu svou energii na získání jednoho muže. Tato snaha vede ke zločinům všeho druhu a nevyhne se ani vraždě. Vražednická komedie, natočená na úsvitu normalizace, se vědomě oprostila od jakýchkoli spojnic s dobovou realitou. Režisér Zdeněk Podskalský se cele oddal spřádání výstředních zápletek rozvířených kolem dvou podnikavých žen, usilujících o přízeň téhož muže. Soupeřky totiž chtějí odstranit nejen jedna druhou, ale v případě nezbytí i vyhlédnutého muže. Film dovolil hvězdné galerii našeho herectva dle libosti si zařádit, předvést ...

Jímavý příběh Karla Čapka o tragickém osudu navrátilce z Ameriky.

Moderní civilizace přináší pro člověka nové možnosti, ale i mnohé problematické jevy, s nimiž je nutno se vyrovnávat. Mezi nimi - nikoli v poslední řadě - stojí i nové stereotypy života, nový životní styl: neustálý spěch, který nám brání častěji se zamyslet nad smyslem všeho našeho konání. V každodenní realitě je potom přímo modelovou situací nového životního stylu využití volna o víkendu. V dramaturgické skupině dr. Drahoslava Makovičky vznikl nový film Zelená vlna, v němž si scenárista Vladimír Kalina a režisér Václav Vorlíček zvolili komediální polohu pohledu na víkendové "šílení". Vybrali si jedno pražské letní páteční odpoledne a formou mikropříběhů sestavují mozaiku života Pražanů na sklonku týdne. Zaměřují se na ty nejtypičtější příklady trávení volného času. Některé postavy mají širší prostor, jiným je vymezena jen malá plocha. Celý film je uveden a zakončen vysíláním rozhlasového pořadu Zelená vlna, charakteristickým právě pro těch několik hodin pátečního podvečera. Dramaticky je film propojen pátráním po muži, který chce spáchat sebevraždu a jeho po celé Praze hledá doktor Pelc z Linky důvěry.

Řidička tramvaje Marie má na krku každodenní kolotoč povinností: práce, děti, jesle, nákupy, čistírna. Dělá to ráda, protože svého muže miluje. Situace se však změní, když na Malostranském náměstí uvidí manžela Václava, který objímá elegantní blondýnku. Oba mají kufříky a vracejí se ze služební cesty. Marii se zhroutí svět, opustí tramvaj, která ucpe náměstí. Domů však už přichází s bojovnou písničkou. Komická postavička v dlouhém kabátě šoféra Dopravního podniku vybere všechny úspory z banky, vtrhne na módní přehlídku, zkoupí všechny modely a začne se měnit na dámu. Zkoncuje s podřadným postavením pracující vdané ženy a matky.

Slavný, mimořádně vnímavý film Františka Vláčila se vrací do složitého období těsně po skončení II. světové války, kdy v pohraničí stále dohořívají střety s fanatickými přívrženci poraženého nacismu, i když probíhá odsun německého obyvatelstva. Do této zjitřené doby je zasazen příběh navrátivšího se západního vojáka, který byl pověřen správou znárodněného majetku a ubytován v domě, kde dosud přežívá zamlklá, ale nejspíš i nanávistná německá dívka Adelheid, čekající na odsun. Režisér skvěle rozehrál drama člověka již unaveného válčením, jenž marně touží po klidu.

Adaptace románu mistra české psychologické prózy Jaroslava Havlíčka, který se odehrává ve 20. a 30. létech 20. století. Inženýr Švejcar se přiženil do rodiny továrníka Hajna a u své ženy i syna rozpoznává znaky dědičné nervové poruchy.