19. srpen 2010

Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít. Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu.

Hudební komedie o tom, jak lze zpříjemnit řadě studentů tak nezáživný vyučovací předmět, jakým je již tradičně matematika. Kolektivní sen přičaruje třiceti studentkám z mimopražského gymnázia nového profesora Ludolfa, mladého a sympatického muže, který však k jejich úděsu nekompromisně trvá na tom, že je matematiku naučí. Dívky zkoušejí všechno možné, aby se matematického fanatika zbavily. Studentky, které by v něm raději viděly některého ze svých oblíbených zpěváků, se přísnému učiteli dlouho pokoušejí vzdorovat, ovšem jen do té doby, než Ludolf mimoděk objeví novou vyučovací metodu, jak jim prostřednictvím moderních písniček exaktní vědu zpřístupnit. Od té chvíle se na hodinách jenom zpívá. Zhudebnělá Pythagorova věta pak už nikomu nedělá potíže. Zábavné a přitažlivé snové studium však záhy končí návratem do strohé skutečnosti blížící se maturity a neznalosti studentek.

Lidé mohou být na ledasčems závislí, třeba na vysoce kalorickém jídle. Jenže boj s nadváhou i přejídáním často bývá marný, takže nešťastníkům nezbude nic jiného než hubnout pod vedením odborníků - a ani jim nevadí, že poměry v příslušném sanatoriu jsou značně despotické a ponižující. I když by se při hodně dobré vůli nechaly vypozorovat určité metaforické prvky, nahořklá komedie, vyžívající se v naivistické stylizaci, nechce být nakonec ničím jiným než zábavným počinem.

Dva bývalí vězni z koncentračního tábora v Dachau se po letech setkají. Dosud se nedokázali však zbavit těžkých psychických traumat z válečných útrap.

Je krátce po válce a život se ještě neupokojil. Nepříjemná a často tragická překvapení připravují obyvatelům horských samot skupiny benderovců, kteří se snaží dostat do Rakouska. Ovčák Ondřej Baran se jednoho dne vrací domů do koliby a zjistí, že jeho obydlí obsadilo pět chlapů, kteří drží v šachu jeho rodinu. Jejich vůdce naznačí Ondřejovi, že zabije jeho děti, pokud něco prozradí a přivede si pomoc. Tím, že jeden z benderovců je zraněný, je Ondrej přinucen přivést z doliny lékaře. Najde v sobě dost odvahy a sil k nerovnému boji se zabijáky, kteří jsou schopni všeho, aby zachránil svoji ženu a děti?

I počátkem 90. let vznikaly filmy dnes zcela zapomenuté. Patří mezi ně i Parta za milión, která se snažila navázat za tradici dětských příběhů. Obohatila se kriminální zápletkou o poštovní loupeži, která se však udála jen z legrace - a tudíž se vlastně nic nestalo. Výchovné tendence jsou sice záměrně potlačeny, avšak mírně cynický nadhled postrádá aspoň špetku nápaditosti a zábavnosti.

Rozverná komedie o tom, co se obvykle vyplácí, ale někdy také nevyplácí.

Romanticky laděný historický příběh s hororovými prvky, natočený podle předlohy E.T.A.Hoffmanna, si pohrává s mystikou. Do osudů kapucínského mnicha a dívky ze šlechtických kruhů totiž zasáhne sám ďábel. Režisér Ralf Kirsten, opírající se o mezinárodní obsazení, vsadil na expresivitu vyjadřování, na kontrasty v osvětlení ztemněných scenerií, na uhrančivě vyhlížející postavy s planoucíma očima.

Ambiciózní debut mladé režisérky lze chápat jako modelové vykreslení zákonem nepostihnutelného zla s možnými dalekosáhlými následky. Nenápadnou, stydlivou studentku medicíny opustí milenec a ona v zoufalství rafinovaně přebere přítele své nejlepší kamarádce. Po pěti letech je z ní atraktivní žena. Rezignuje na profesionální ambice, aby získala nezávislost a mohla zasahovat do života jiných, a tak se bavit i vychutnávat si svoji moc. Manipuluje s lidmi, zneužívá jejich slušnost, slabost či zbabělost. I přes určitou vykonstruovanost se film stal příslibem nových talentů (debutuje jím i kameraman F.A. Brabec). Výrazně se uplatňuje naléhavě vibrující naddimenzovaná hudba Chlumeckého a Veselého. Chýlková věrohodně vystihla pronikavé změny v chování hlavní postavy. Myšlenkově ne zcela koncízní, ale s mrazivou zuřivostí natočený temperamentní film.