18. srpen 2010

Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství.

Balada o černých baronech, touze po svobodě a vůni slivovice. Film "Tichá bolest" se vrací do padesátých let, poznamenaných lidskými tragédiemi a utrpením. Podle autobiografického scénáře Jiřího Křižana jej v roce 1990 natočil režisér Martin Holý. Vypráví příběh Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako "třídní nepřítel". Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách a jakoby se "rozpadá" na tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a na trpké vzpomínky z dětství, plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval.  

Příběhy odehrávající se v cirkusovém prostředí mají v české kinematografii dlouhou tradici. Režisér Oldřich Lipský, jenž se této tématice často věnoval, ji v polovině 70. let obohatil rusko-českým projektem. Scénárista Miloš Macourek si přidal příznačnou fantaskní zápletku, zmatky kolem vědeckého kongresu o dorozumívání se zvířaty - a tato rovina je obohacena vystoupením moskevského cirkusu. Film se tak rozpadá do dvou víceméně samostatných, nesourodých linií, které stěží hledají styčné body. Lipský, přestože se vyhnul ideologickým obezličkám, marně hledá zábavnost a vtip tam, kam se vkrádá zdlouhavost a nenápaditost. Cirkusová čísla pak vysloveně prozrazují dokumentární zaujetí.

Trojice příběhů, natočená debutujícími režiséry, se odehrává v kladenských dolech. Postavy procházejí všemi příběhy, aby ukázaly provázanost veškerého dění, v každé povídce vystupuje do popředí jiná postava i se svými soukromými starostmi, zatímco ostatní ustupují do pozadí.

Lidé mohou být na ledasčems závislí, třeba na vysoce kalorickém jídle. Jenže boj s nadváhou i přejídáním často bývá marný, takže nešťastníkům nezbude nic jiného než hubnout pod vedením odborníků - a ani jim nevadí, že poměry v příslušném sanatoriu jsou značně despotické a ponižující. I když by se při hodně dobré vůli nechaly vypozorovat určité metaforické prvky, nahořklá komedie, vyžívající se v naivistické stylizaci, nechce být nakonec ničím jiným než zábavným počinem.

Tragikomický příběh staré židovské obchodnice za druhé světové války. Film je adaptací stejnojmenné novely Ladislava Grosmana. Děj filmu se odehrává v malém městě na Slovensku. Truhlář Tóno Brtko, poctivý a slušný člověk přijme pod nátlakem své ženy a vysoko postaveného švagra arizační dekret na obchod staré paní Lautmannové. I když je obchod nevýnosný, Brtko v něm zůstává a předstírá, že arizuje. Stará paní se o Brtka stará jako o syna a on jí pomáhá jak může. Přijde však den, kdy všichni Židi z městečka obdrží předvolání k transportu....

Prodavačka spáchá sebevraždu, když pozná skutečný charakter svého milence, jehož podvody pomáhala zakrýt.

Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být do kin uveden kvůli účasti Kristýny Hanzalové, Československé Miss 1969, která před premiérou filmu emigrovala.

Druhá část dvoudílného velkofilmu o účasti mezinárodního komunistického hnutí ve druhé světové válce.