16. srpen 2010

Panu Jíšovi se podařilo udat na Barrandově svůj první scénář. Už ve fázi přípravných prací s hrůzou zjišťuje, že filmaři naprosto obešli jeho záměr - místo sondy do života současné vesnice připravují velkolepou hudební show, o níž jsou přesvědčeni, že bude divácký trhák. Hned první záběry hovoří za mnohé. Do obce Lipovec přijíždí elegán, kterého všichni místní funkcionáři i ...

V jednom malém městečku se koná obligátní “Železná neděle" - děti sbírají šrot a smolař Franta objeví drátěný hlavolam, který plní všechna přání. Při jeho používání se ale dostane do konfliktu jak se svými vrstevníky, tak i s představiteli společnosti dospělých. Protože Franta sám neví, co chce - ještě před nalezením hlavolamu těkal mezi desítkami zájmů - musí logicky o své kouzlo přijít.

„Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti,“ povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně...

Znepřátelené špionážní agentury ze všech koutů Evropy vysílají své nejlepší muže do Prahy, kam přilétá proslulý svůdce žen Cyril Juan Borguette alias agent W4C. W4C má za úkol vyhledat špionku Alici a zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Situaci ovšem neustále komplikuje zmatený pan účetní Foustka, vybraný pražskou tajnou službou pro nedostatek skutečných špionů.

Balada o černých baronech, touze po svobodě a vůni slivovice. Film "Tichá bolest" se vrací do padesátých let, poznamenaných lidskými tragédiemi a utrpením. Podle autobiografického scénáře Jiřího Křižana jej v roce 1990 natočil režisér Martin Holý. Vypráví příběh Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako "třídní nepřítel". Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách a jakoby se "rozpadá" na tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a na trpké vzpomínky z dětství, plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval.  

Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. Nakonec zjistíme, že Jones je ve skutečnosti mimozemšťan, který hledal celou dobu způsob, jak se vrátit na vlastní planetu.

Příběhy odehrávající se v cirkusovém prostředí mají v české kinematografii dlouhou tradici. Režisér Oldřich Lipský, jenž se této tématice často věnoval, ji v polovině 70. let obohatil rusko-českým projektem. Scénárista Miloš Macourek si přidal příznačnou fantaskní zápletku, zmatky kolem vědeckého kongresu o dorozumívání se zvířaty - a tato rovina je obohacena vystoupením moskevského cirkusu. Film se tak rozpadá do dvou víceméně samostatných, nesourodých linií, které stěží hledají styčné body. Lipský, přestože se vyhnul ideologickým obezličkám, marně hledá zábavnost a vtip tam, kam se vkrádá zdlouhavost a nenápaditost. Cirkusová čísla pak vysloveně prozrazují dokumentární zaujetí.

Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství.

Mladý vynálezce přijde na to, jakým způsobem se dají vyrábět umělé bytosti.