15. srpen 2010

Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. Nakonec zjistíme, že Jones je ve skutečnosti mimozemšťan, který hledal celou dobu způsob, jak se vrátit na vlastní planetu.

Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít. Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu.

Osudy žen se opakují: šestnáctiletá dcera dvaatřicetileté matky je rovněž těhotná. Stejně jako její matka zůstane svobodná a dítě bez otce. Od něho dívka obdržela jen exotickou pohlednici s titulovými třemi velbloudy. Režisér Václav Krška tento příběh ovšem nepojal jako nějaké drásavé drama, nýbrž jako komedii v téměř italsky výřečném stylu. Příliš pozornosti však neupoutal, vadila hlavně jistá vyumělkovanost celého zpracování.

Jímavý příběh Karla Čapka o tragickém osudu navrátilce z Ameriky.

I malé děti mohou postihnout velké starosti, třebaže nemusí úplně rozumět trápení dospělých. Vnímavá učitelka však vycítí z vyprávění malé holčičky, že tatínek odjel a maminka těžce onemocněla, závažné náznaky něčeho tragického a začne sama zjišťovat, co se děje...

Mladý vynálezce přijde na to, jakým způsobem se dají vyrábět umělé bytosti.

Hudební komedie o tom, jak lze zpříjemnit řadě studentů tak nezáživný vyučovací předmět, jakým je již tradičně matematika. Kolektivní sen přičaruje třiceti studentkám z mimopražského gymnázia nového profesora Ludolfa, mladého a sympatického muže, který však k jejich úděsu nekompromisně trvá na tom, že je matematiku naučí. Dívky zkoušejí všechno možné, aby se matematického fanatika zbavily. Studentky, které by v něm raději viděly některého ze svých oblíbených zpěváků, se přísnému učiteli dlouho pokoušejí vzdorovat, ovšem jen do té doby, než Ludolf mimoděk objeví novou vyučovací metodu, jak jim prostřednictvím moderních písniček exaktní vědu zpřístupnit. Od té chvíle se na hodinách jenom zpívá. Zhudebnělá Pythagorova věta pak už nikomu nedělá potíže. Zábavné a přitažlivé snové studium však záhy končí návratem do strohé skutečnosti blížící se maturity a neznalosti studentek.

Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být do kin uveden kvůli účasti Kristýny Hanzalové, Československé Miss 1969, která před premiérou filmu emigrovala.

Romanticky laděný historický příběh s hororovými prvky, natočený podle předlohy E.T.A.Hoffmanna, si pohrává s mystikou. Do osudů kapucínského mnicha a dívky ze šlechtických kruhů totiž zasáhne sám ďábel. Režisér Ralf Kirsten, opírající se o mezinárodní obsazení, vsadil na expresivitu vyjadřování, na kontrasty v osvětlení ztemněných scenerií, na uhrančivě vyhlížející postavy s planoucíma očima.