14. srpen 2010

Tragikomický příběh staré židovské obchodnice za druhé světové války. Film je adaptací stejnojmenné novely Ladislava Grosmana. Děj filmu se odehrává v malém městě na Slovensku. Truhlář Tóno Brtko, poctivý a slušný člověk přijme pod nátlakem své ženy a vysoko postaveného švagra arizační dekret na obchod staré paní Lautmannové. I když je obchod nevýnosný, Brtko v něm zůstává a předstírá, že arizuje. Stará paní se o Brtka stará jako o syna a on jí pomáhá jak může. Přijde však den, kdy všichni Židi z městečka obdrží předvolání k transportu....

V jednom malém městečku se koná obligátní “Železná neděle" - děti sbírají šrot a smolař Franta objeví drátěný hlavolam, který plní všechna přání. Při jeho používání se ale dostane do konfliktu jak se svými vrstevníky, tak i s představiteli společnosti dospělých. Protože Franta sám neví, co chce - ještě před nalezením hlavolamu těkal mezi desítkami zájmů - musí logicky o své kouzlo přijít.

Svého času násilně vystěhovaná žena se vrací v polovině 60.let do Bezděšova, aby zde pohřbila muže, který se kdysi postavil proti nevybíravým kolektivizačním metodám. Drama natočené podle románu Evy Kantůrkové mohlo být uvedeno až v roce 1990.

V blízké budoucnosti, kterou byl pro tvůrce přelom tisíciletí, se odehrává mysteriózní, tajuplný příběh. Otec v něm vypráví svému synovi podivuhodné zážitky ze svého dětství - o kocouru Odysseovi, ale zejména o setkání s mimozemskou civilizací. Dnešní diváky snad zaujme úsměvná naivita, s jakou byla před třemi desetiletími vylíčena doba, kterou nyní prožíváme.

Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu...

„Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti,“ povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně...

Znepřátelené špionážní agentury ze všech koutů Evropy vysílají své nejlepší muže do Prahy, kam přilétá proslulý svůdce žen Cyril Juan Borguette alias agent W4C. W4C má za úkol vyhledat špionku Alici a zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Situaci ovšem neustále komplikuje zmatený pan účetní Foustka, vybraný pražskou tajnou službou pro nedostatek skutečných špionů.

Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít. Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu.

Panu Jíšovi se podařilo udat na Barrandově svůj první scénář. Už ve fázi přípravných prací s hrůzou zjišťuje, že filmaři naprosto obešli jeho záměr - místo sondy do života současné vesnice připravují velkolepou hudební show, o níž jsou přesvědčeni, že bude divácký trhák. Hned první záběry hovoří za mnohé. Do obce Lipovec přijíždí elegán, kterého všichni místní funkcionáři i ...