12. srpen 2010

Balada o černých baronech, touze po svobodě a vůni slivovice. Film "Tichá bolest" se vrací do padesátých let, poznamenaných lidskými tragédiemi a utrpením. Podle autobiografického scénáře Jiřího Křižana jej v roce 1990 natočil režisér Martin Holý. Vypráví příběh Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako "třídní nepřítel". Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách a jakoby se "rozpadá" na tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a na trpké vzpomínky z dětství, plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval.  

Tragikomický příběh staré židovské obchodnice za druhé světové války. Film je adaptací stejnojmenné novely Ladislava Grosmana. Děj filmu se odehrává v malém městě na Slovensku. Truhlář Tóno Brtko, poctivý a slušný člověk přijme pod nátlakem své ženy a vysoko postaveného švagra arizační dekret na obchod staré paní Lautmannové. I když je obchod nevýnosný, Brtko v něm zůstává a předstírá, že arizuje. Stará paní se o Brtka stará jako o syna a on jí pomáhá jak může. Přijde však den, kdy všichni Židi z městečka obdrží předvolání k transportu....

Moderní civilizace přináší pro člověka nové možnosti, ale i mnohé problematické jevy, s nimiž je nutno se vyrovnávat. Mezi nimi - nikoli v poslední řadě - stojí i nové stereotypy života, nový životní styl: neustálý spěch, který nám brání častěji se zamyslet nad smyslem všeho našeho konání. V každodenní realitě je potom přímo modelovou situací nového životního stylu využití volna o víkendu. V dramaturgické skupině dr. Drahoslava Makovičky vznikl nový film Zelená vlna, v němž si scenárista Vladimír Kalina a režisér Václav Vorlíček zvolili komediální polohu pohledu na víkendové "šílení". Vybrali si jedno pražské letní páteční odpoledne a formou mikropříběhů sestavují mozaiku života Pražanů na sklonku týdne. Zaměřují se na ty nejtypičtější příklady trávení volného času. Některé postavy mají širší prostor, jiným je vymezena jen malá plocha. Celý film je uveden a zakončen vysíláním rozhlasového pořadu Zelená vlna, charakteristickým právě pro těch několik hodin pátečního podvečera. Dramaticky je film propojen pátráním po muži, který chce spáchat sebevraždu a jeho po celé Praze hledá doktor Pelc z Linky důvěry.

Česká černá komedie o dobrodružstvích jednoho pražského kluka a o tom, co v dějepise nebylo. Neobyčejný název černobílého snímku pochází z chlapecké míčové hry, kterou se zabývají malí hrdinové za kostelní stěnou na Starém městě. Současně však evokuje návrat do tragického období začátku padesátých let, kdy se rozpoutala vlna komunistického bezpráví, viděného očima desetiletého Honzíka Domnosila, jehož komentář provází diváka celým filmem. Poznáváme chlapcovo rodinné zázemí a čtyřletou sestřičku Petrušku s jejími pokrokovými říkankami a hesly, rozvedenou maminku, upřímně věřící v dobro komunismu na rozdíl od jejího skeptického přítele, reakcionáře Františka. Honzík prožívá vnitřní rozpory, ve kterých se střetává dětsky naivní víra v Boha s dětsky naivní vírou v Lenina (uvažovalo se i o názvu filmu Jak jsem se modlil k Vladimírovi Iľjičovi), a prožívá typicky chlapecké trapnosti. V humorné poloze jsou zachyceny i vážné věci.

Dva bývalí vězni z koncentračního tábora v Dachau se po letech setkají. Dosud se nedokázali však zbavit těžkých psychických traumat z válečných útrap.

V blízké budoucnosti, kterou byl pro tvůrce přelom tisíciletí, se odehrává mysteriózní, tajuplný příběh. Otec v něm vypráví svému synovi podivuhodné zážitky ze svého dětství - o kocouru Odysseovi, ale zejména o setkání s mimozemskou civilizací. Dnešní diváky snad zaujme úsměvná naivita, s jakou byla před třemi desetiletími vylíčena doba, kterou nyní prožíváme.

Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu...

Příběh lásky na pokraji apokalypsy. Český lékař pátrá po khmerské manželce v Phnompenhu roku 1979.

Slavný, mimořádně vnímavý film Františka Vláčila se vrací do složitého období těsně po skončení II. světové války, kdy v pohraničí stále dohořívají střety s fanatickými přívrženci poraženého nacismu, i když probíhá odsun německého obyvatelstva. Do této zjitřené doby je zasazen příběh navrátivšího se západního vojáka, který byl pověřen správou znárodněného majetku a ubytován v domě, kde dosud přežívá zamlklá, ale nejspíš i nanávistná německá dívka Adelheid, čekající na odsun. Režisér skvěle rozehrál drama člověka již unaveného válčením, jenž marně touží po klidu.