6. únor 2012

Český film HOTEL PRO CIZINCE natočil režisér Antonín Máša podle vlastního námětu a scénáře, na němž s ním spolupracoval kameraman Ivan Šlapeta a jako dramaturg se podílel Sergej Machonin. Podtitulkem scénáře "Mumraj o lásce a smrti" se autoři pokusili naznačit, oč jim ve filmu jde. Ovšem skutečně jen naznačit. Tajemný příběh lásky a vraždy mladého básníka v hotelu pro cizince je zasazen do secesního prostředí, které mu dodává zcela zvláštní atmosféru, v českém filmu téměř ojedinělou. Na druhé straně je nesporné, že film těží hojně z několika literárních i filmových vzorů. Mezi prvními nacházíme četné ozvuky Franze Kafky, druhé jsou pak dány především tradicí filmové veselohry němé éry.

V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele...

Jedna z posledních komedií Martina Friče se vrací k oblíbenému tématu - spisovateli detektivek kdekdo vyčítá přílišnou fantazii a neproveditelnost nápadů, avšak vše změní mezinárodně působící zločinec, který naopak od něho žádá odbornou spolupráci. Poněkud vyjukaný a vlastním očím nevěřící hrdina navíc s překvapením zjišťuje, že i jeho vlastní manželka jeví netušené sklony ke zločinu. Ačkoli snímek nepatří mezi režisérovy nejlepší počiny, přítomnost Jiřího Sováka a Jiřiny Bohdalové dodávají příběhu přinejmenším verbální atraktivitu.

Blízká budoucnost: V Praze byl zahájen provoz netradiční cestovní kanceláře Universum, která pořádá zájezdy do minulosti. Toho chce zneužít skupinka neonacistů pod vedením jistého Klause Abbarda (Jiří Sovák): mají v plánu odcestovat do Německa za druhé světové války a pomoci Hitlerovi vyhrát válku tím, že mu dají vodíkovou bombu. Za tím účelem jsou domluveni s pilotem Karlem Burešem (Petr Kostka), který je má časostrojem dopravit na místo určení. Nikdo ovšem netuší, že Bureš se osudného rána při snídani udusil rohlíkem a nyní se za něj vydává jeho identické dvojče Jan (Petr Kostka), který o zmíněném plánu nemá ani ponětí. 

Psychologický film režiséra Jiřího Svobody SKALPEL, PROSÍM se odehrává převážně v nemocnici, na pracovišti, kde jsou prováděny složité neurochirurgické zákroky. Vysokou míru autetičnosti mu vtiskla už autorka literárního námětu Valja Stýblová, spisovatelka a lékařka, v té době přednostka neurochirurgie a psychiatrie lékařské fakulty UK. Hlavní postavou příběhu je stárnoucí zkušený lékař, stojící před riskantní operací malého pacienta "Uzlíka", jehož mozkový nádor označil celý tým neurochirurgů za příliš pokročilý na to, aby byl úspěšně operován. Během pár hodin, které do operace zbývají, nahlédneme do profesorových vzpomínek, seznámíme se s jeho soukromím a prací na klinice ... Přes poměrně náročné střídání časových rovin, dialogů prolínajících se s vnitřními monology hrdiny a poměrně složitou stylizací se tvůrcům podařilo natočit snímek, jenž vyvolal nebývalý ohlas jak u kritiky, tak i u diváků. Odborní poradci: Doc.MUDr. Vladimír Beneš, CSc., MUDr. Ing. Jaroslav Plas, MUDr. Vladimír Zabrodský.

Zpracování historky o muži, který si za mobilizace koupil vlastní dělo a žil s ním ve strachu o svůj život ve vinném sklepě.

V přepychovém karlovarském hotelu se odehrává jednoduchý příběh lásky, jehož hrdinou je nesmělý mladík obsluhující tamější výtah. Zahleděl se do exotické krásky pocházející až z Jižní Ameriky a při malé znalosti cizích jazyků se domníval, že také ona jeho city opětuje. Ředitele hotelu si zahrál Oldřich Nový.

Filmová adaptace dvou kriminálních povídek. V povídce "Čintamani a ptáci" jde o sběratele Vitáska, který si umanul získat vzácný kobereček, používaný jako pelíšek pro hysterickou čubičku Aminu. Touha po jedinečném exempláři je tak silná, že se doktor Vitásek pokusí o krádež. Druhá povídka "Příběhy sňatkového podvodníka" Vás seznámí se svůdnickými grify pana Plichty. Ten si vydělává na slušné živobytí sňatkovými podvody.

Poslední z trikových hraných filmů Karla Zemana, které vizuálně vycházely ze starobylých rytin provázejících romány Julese Verna. Tentokrát příběh začíná na zapadlém místě kterési francouzské kolonie, které od zemského povrchu odloupla obrovská kometa a vyvrhla do vesmíru. Ale i tam pokračují malicherné spory, řevnivost i přípravy k povstání. Režisér tu dospěl k výrazné komediální nadsázce, ke karikatuře nejrůznějších úředníků a vojáků, když již odmítal řešit jakékoli "nadčasové" záležitosti. Je to poslední film, v jehož titulcích směl být jako scenárista uveden Jan Procházka.