10. březen 2010

Kraj vinic na jižní Moravě je filmařsky velmi atraktivní, a tak se po letech vrátil tvůrčí štáb i do Pálavic, aby pro diváky natočil další osudy jejich obyvatel. Film Zralé víno je volným pokračováním komedie Bouřlivé víno z roku 1976. Opět se setkáme s Michalem Janákem, předsedou JRD Rozvoj a vinařem tělem a duší, který musí tentokrát řešit více problémů než jen svůj žlučník. Má starosti se stavbou sušárny kukuřice a navíc se ostře postaví proti názorům nového předsedy Urbana, který chce v družstvu zavést přidruženou výrobu nábytku. Do celé záležitosti se navíc zaplete podnikavý pan Weber, zloděj a podvodník. Ten Janáka připraví o velké peníze.

„Nežila bych dnes jinak. Leda že bych se vyhnula chybám, kterých jsem se dopustila.“ Marušce zbývá 99 dní života. Odsouzená německým soudem za velezradu, čeká v cele smrti na popravu. 99 posledních dní života další oběti fašistické mašinérie. 99 posledních dní, během kterých člověku proběhne před očima celý život od prvních krůčků až po ilegální boj proti fašismu. Komorní drama z cely smrti s mladou Magdou Vašáryovou v hlavní roli.

I pro děti občas vznikaly kriminální příběhy. V tomto se malý chlapec stal náhodným svědkem loupeže v klenotnictví a pachatelé jej proto ukryli v odlehlé chatě. Zatímco se dohadují, jak s ním naložit, malý hrdina se pokouší uprchnout.

Děj sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911. Je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která míří do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí "stroje času" do minula. Podle tvrzení autorů filmu je skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život, historickým faktem.

Jedna z nejslavnějších a divácky nejoblíbenějších komedií šedesátých let. Plejáda populárních herců a mistrovská režie Zdeňka Podskalského.

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu, společně se svým mladším kolegou Robertem, jeho dívkou Eliškou a také svým bývalým kamarádem a současným nadřízeným Crhou a jeho milenkou Vaňkovou. S přibývajícími kilometry se však blíží nejen cíl, kterým je sto ušlapaných kilometrů, ale také řada osobních rozhodnutí a vyřešení Janových pracovních i osobních vztahů nejen k Crhovi, který jemu a Robertovi nabídl vypracování projektu rehabilitačního sanatoria, aby je pak podrazil a prosadil zcela nevyhovující návrh své milenky, ale také k Elišce, která ho nepřestává svádět a manželce Madle, jejichž vztah má daleko do někdejší idylky.

Vztah mezi dospívající dcerou a matkou nebývá jednoduchým obdobím v životě ani jedné z nich. Pro Janu Burešovou a její Simonu znamená ale sáhnout si hodně hluboko do svědomí a pátrat po citlivých místech, v nichž je možno odhalit minulost a najít cestu do budoucnosti. Právě při oslavě svých pětačtyřicátých narozenin se zdrcená Jana dozvídá od policie, že její dcera tajně porodila. Druhý den navštíví dceru v porodnici, ale ta s ní odmítá mluvit, protože matce nemůže odpustit nezájem, jehož vinou dokonce ani nepoznala, že je dcera těhotná.

Dobový kriminální příběh slučuje vyšetřování vraždy s politickým pozadím. Vyšetřovaný zločin se totiž odehrál v roce 1933, nedlouho po převzetí moci Hitlerem, kdy byl v Mariánských lázních zastřelen jeden z emigrantů. Vrah tehdy uprchnul zpět do Německa dříve, než mohl být dopaden. Teprve po skončení druhé světové války, tváří v tvář nacistickým pohrobkům, otevírá policie dávný případ. Angažovaně se tvářící dílko až příliš rušivě dokazuje, kdo vždy bude narušovat mírové snažení a komu nelze nikdy důvěřovat.

Heydrichiáda, temné období českých dějin. Krátce po atentátu na říšského pretektora Heydricha byly okupované Čechy vystaveny brutálnímu teroru. Během jednoho zátahu gestapo zajme těžce raněného muže, který je vedoucím činitelem českého odboje. Jediná věc, kterou se gestapákům u něj podaří nalézt, je pouhý klíč. Klíč, který jak šéf gestapa tuší může být klíčem k rozbití odboje. Klíč, ke kterému je nutné najít pasující zámek. Klíč, jehož tajemství se gestapáci ze zraněného muže pokouší dostat všemi prostředky.